Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 26.04.2017 17:03:35 

ÁJEČÍ STRÁNKY :o)

Zkušební řád pro zkoušky retrívrů
Zkušební řád pro zkoušky retrívrů
 
Plemena retrieverů se stala pevnou součástí české myslivecké kynologie. Tito lovečtí psi se těší zájmu jak myslivecké, tak i ostatní kynologické veřejnosti pro svou inteligenci a nadanost, což jim dává předpoklad pro jejich všestranné lovecké využití. Retrieveři  jsou plemena se speciálním zaměřením na práci po výstřelu, zvláště pro aportování, mají specifickou schopnost zapamatovat si místo dopadu střelené zvěře. Cílem těchto zkoušek je posoudit retrievery při přinášení, jejich povahové vlastnosti, složit zkoušku lovecké upotřebitelnosti a zkoušet je ve stejném duchu jako v jiných zemích.
Retrievery na zkouškách mohou posuzovat rozhodčí s kvalifikací pro zkoušky ohařů a ostatních plemen s výjimkou FTR, kde zkušební řád vyžaduje rozhodčího s příslušnou aprobací pro FTR a nebo  rozhodčí s aprobací pro VZ.
Na všech zkouškách a soutěžích retrieverů, vyjma na MFTR,  na  kterých se zadává titul CACIT nebo CACT, při rovnosti bodů se určuje pořadí tímto mechanismem:  nejprve se určí pořadí psů  podle všeobecné časti zkušebních řádů
( to je chovný před nechovným, mladší před starším a při stejném věku rozhoduje abecední písmeno).Po určení pořadí na prvních 4 místech pak nastupuje řád pro retrievery a to v případě, že první 4 psi mají stejný počet bodů. Teprve tito psi jdou do rozstřelu o 1. až 4. místo. V rozstřelu  může být i menší počet psů než 4 a to tehdy, pokud na prvních 4 místech nejsou psi s plným počtem bodů.Rozstřel musí být vždy disciplina ze zkušebního řádu těch zkoušek, podle kterých se zkouší a musí to být disciplina s aportem. Nejsou možné úpravy disciplin. Rozstřel posuzuje vždy celý sbor rozhodčích. Nehodnotí se jednotlivě ale až po skončení rozstřelu. Kdy vrchní po poradě s ostatními vyhlásí pořadí.
 
Zkoušky vloh retrieverů - ZV
Zkoušky vloh odhalují vrozené vlohy psa, dále jsou potřebné z chovatelského hlediska, neboť pes ukáže vrozené vlastnosti, které ještě nejsou ovlivněné vyšším stupněm výcviku. Jsou důležité pro kontrolu výchovy a včasného započetí výcviku. ZV nekvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného.
 
Podzimní zkoušky retrieverů - PZ
Podzimní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou zvěř. K získání lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř,  stačí splnit jen limitní disciplíny.
 
Lesní zkoušky retrieverů - LZ
Lesní zkoušky kvalifikují retrievery k vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné, tak i dosledu spárkaté zvěře a psi budou mít složenou zkoušku lovecké upotřebitelnosti z výkonu na drobnou i spárkatou zvěř. K získání lovecké upotřebitelnosti jen pro spárkatou zvěř, stačí splnit limitní disciplíny.
 
Speciální zkouška z vodní práce retrieverů - SZVPR

Na tomto druhu zkoušek prokazují retrieveři  vyšší stupeň výcviku a upotřebitelnosti pro práci při lovech vodní zvěře. Vodní práce je doménou pro všechna plemena retrieverů a je vhodné, aby tyto zkoušky absolvovali. Na  SZVPR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro SZVPR a VZ. Tyto zkoušky kvalifikují retrievera pro loveckou upotřebitelnost na drobnou zvěř. K získání lovecké upotřebitelnosti pro drobnou zvěř, stačí splnit jen limitní disciplíny.
 
Zkouška přinášení retrieverů - ZPR
ZPR je zkouška chovu, vlastností a výkonu. V ČR je pořádaná jako mezinárodní se zadáváním titulu CACIT a Res.CACIT a je dvoudenní. Na této zkoušce retrieveři složí zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře. ZPR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro VZ.

Všestranná zkouška přinášení retrieverů - VZPR
VZPR je zkouška, kde retriever musí prokázat vyšší stupeň použitelnosti v lovecké praxi a také vyšší úroveň cvičitelů. Složením této zkoušky, složil pes zároveň zkoušku z výkonu pro vyhledání, dohledání usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné jak drobné tak i spárkaté zvěře. VZPR jsou zkoušky dvoudenní. Psi, kteří úspěšně absolvují VZPR, mají právo na záznam v plemenné knize a v průkazu původu jako „U“. Dále se mohou kvalifikovat na MSR.  VZPR lze pořádat jako mezinárodní se zadáním titulů CACIT,  Res .CACIT.
 
Mezinárodní Field Trial  retrieverů - MFTR 

Retrieveři jsou nepostradatelnými pomocníky myslivců, jako lovečtí psi při práci po výstřelu. Cílem MFTR je vybrat nejlepší psy, kteří umějí dohledat střelenou a postřelenou zvěř a mají specifickou vlastnost retrieverů, zapamatovat si dopad střelené zvěře, prokazují iniciativu k práci a dobře aportují zvěř bez jejího poškození mačkáním.
 
Retriever na svém místě nebo u nohy vůdce se musí chovat klidně, aby se nechal navést na místo dopadu zvěře pokud to sám neviděl.
Tento zkušební řád vyhovuje předpisu F.C. I., který požaduje konat samostatně zkoušku přinášení na praktických honech a retrieveři tak prokazují loveckou upotřebitelnost. FTR je možno provést v době povolených společných lovů na bažanty, kachny a zajíce. FTR probíhá jako ploužení, obstavená leč nebo leč kruhová.
Žádný pes nemůže být klasifikován, pokud  neaportuje z hluboké vody. Pokud nebyli psi v průběhu zkoušek zkoušeni z hluboké vody, musí se provést přinášení kachny z hluboké vody, případně i se studenou zvěří. Pokud není žádná voda k dispozici,  musí vůdce prokázat, že pes absolvoval zkoušku, kde úspěšně aportoval kachnu z vody. Dokladem je soudcovská tabulka z dříve vykonaných zkoušek a známka z přinášení kachny z hluboké vody se opíše do tabulky MFTR.
Účast: MFTR se může zúčastnit retriever ve věku nejméně 12 měsíců. Tento věk musí dosáhnout den před konáním MFTR. Další podmínkou účasti je úspěšně složení některé ze zkoušek PZ, LZ, SZVPR nebo ZPR.
Rozhodčí deleguje ČMMJ Praha na návrh chovatelského klubu, na každých 6 psů ve skupině dvojici rozhodčích a pro zkoušku jednoho vrchního rozhodčího. Na MFTR posuzují rozhodčí s kvalifikací pro MFTR.  
Hodnocení práce:
Vylosováním psů při zahájení se určí pořadí účastníků pro první kolo. Další kola a postup určí vrchní rozhodčí. MFTR se vždy ukončí rozstřelem o první 4 místa. K tomuto jsou přizváni všichni 4 psi, kteří mají ještě šanci zvítězit na MFTR podle výběru sboru rozhodčích. Tito jsou seřazeni do jedné linie. Tento rozstřel je posuzován jako samostatná zkouška a psi dostanou tolik aportů, kolik rozhodčí uznají za nezbytné. O konečném výsledku rozhoduje celý sbor rozhodčích. Vítěz získá CACIT, druhý v pořadí Res.CACIT. CACT a Res.CACT dostanou nejlepší jedinci v I. ceně v každém plemeni. CACIT není nárokový titul a nemusí být udělen, jestliže tomu neodpovídá kvalita výkonu.
Vůdce se rozhodne, zda retrievera povede na řemeni nebo volně bez řemene a obojku. Pes na řemeni musí být po celou dobu zkoušky naprosto klidný, nesmí řemen napínat ani se na něm zmítat, kňučet a štěkat. Pes volný nesmí během celé zkoušky vyrazit od nohy vůdce bez povelu s úmyslem přinést zvěř tak, že musí být zastaven povelem. Střelenou zvěř může retriever přinést jen na pokyn rozhodčího, nemusí s ní usednout, ale musí jí předat do ruky vůdci! 
Vylučující chyby: volný pes vyrazí bez povelu pro zvěř, napínání řemenu, záměna zvěře, trestání psa, agresivní chování psa, mačkání zvěře, načínání, hrobaření, kňučení, štěkot psa, strach z výstřelu, honění zdravé zvěře, lovení se zvěří v mordě, nedohledání zvěře, kterou však za stejných podmínek dohledal následující pes nebo jí nalezl rozhodčí, odmítnutí vstoupit do vody a odmítnutí aportu nalezené zvěře,trvale velmi hlasité povely vůdce.
 
CACIT bude F.C. I. oficielně uznán jen tehdy, když na MFTR startovalo nejméně 6 retrieverů.

Kluby mohou pořádat také NFTR (národní FTR), za stejných podmínek jako MFTR, kde se může zadat titul CACT, jestliže startovalo aspoň 6 retrieverů.
  
Mezinárodní soutěž retrieverů - MSR
MSR je vrcholná mezinárodní soutěž retrieverů v ČR o titul „Všestranný vítěz retrieverů ČR 20..“ . Uspěje-li vítěz v I. ceně obdrží titul CACIT a titul CACT. Druhý pes uspěje-li v I. ceně, obdrží titul Res. CACIT. Tituly CACT a Res.CACT se zadávají pro všechna zúčastněná plemena pokud získají I. cenu.
MSR se zúčastní maximálně 10 psů z ČR a 6 psů ze zahraničí. Retrieveři z ČR se kvalifikují na základě výsledků z VZPR, které pořádaly chovatelské kluby v předcházejícím roce. Výběr psů provedou  chovatelské  kluby. Pokud se nepřihlásí 6 psů ze zahraničí, může být připuštěno více psů z ČR. Soutěží se podle zkušebního řádu pro VZPR.
MSR se pořádá každoročně a pořadateli jsou kluby retrieverů ve spolupráci s organizacemi ČMMJ. Kluby retrieverů se v pořádání pravidelně střídají. Návrh sboru rozhodčích navrhne pořádající klub.

Barvářské zkoušky, barvářské zkoušky honičů - BZ, BZH/BH
 
Barvářské zkoušky kvalifikují retrievera jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíž stopa je stará více než 12 hodin. Tyto zkoušky se zkouší podle ZŘ pro jezevčíky a teriéry, lovecké slídiče nebo podle BZH honičů, BH jezevčíků a teriérů.
 
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:
 
Nos
 Kvalitu nosu posuzují rozhodčí v průběhu celých zkoušek. Rozhodčí posuzují nos tak, že zvažují všechny okolnosti, zvláště vzdálenost na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod. Jemný nos se ukáže rychlým nalezením zvěře, rychlou reakcí při navětření zvěře, rychlým zareagováním při ztrátě stopy na vlečce a jejím rychlým znovu nalezením.
 
Paměť k aportu
Tato disciplína je specifickou vlastností retrieverů. Zkouší se na poli nebo louce s porostem, který má odhozenou zvěř lehce zakrývat. Používá se bažant,  kachna  nebo holub. Pes sedí nebo stojí volně vedle vůdce. Současně s výstřelem je asi 40 kroků před psem vyhozen do výšky jeden kus zvěře. Střelec stojí vedle rozhodčího, který vyhazuje zvěř. Pes s vůdcem pozorují vyhození zvěře. Pes musí zůstat klidný a pozorný. Na pokyn rozhodčího, asi po 10 vteřinách, vyšle vůdce psa pro zvěř. Pes si má zapamatovat místo dopadu zvěře a nejkratší cestou běžet pro zvěř. Způsob přinesení se hodnotí samostatně. Povzbuzování vůdce je dovoleno, ale soustavné povely snižují bodové ohodnocení. Retriever, který vyrazí pro zvěř samovolně bez povelu, musí být hodnocen maximálně známkou 1.
 
Vodění psa
Rozhodčí před započetím disciplíny určí trasu asi 50 kroků. Vůdce se psem ji projdou jedním směrem na řemeni a zpět volně. Během zkoušky nesmí vůdce držet vodítko a usměrňovat pohyb psa. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Chyby se hodnotí podle stupně provinění. V průběhu celých zkoušek rozhodčí pozorují vodění psa vůdcem a dělají si pomocné známky. Nejvyšší známku obdrží jen ten pes, kterého vůdce nemusí v průběhu zkoušek usměrňovat.
 
  Chování po výstřelu

Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu, nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku
0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod vyloučení se zapisuje do soudcovské tabulky. Vůdce si může střílet sám, není–li držitelem zbrojního průkazu, bude za něj střílet střelec, kterého určí pořadatel.
 
Stopa vůdce
Tato disciplína se zkouší jen na ZV. Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 kroků, kde se dobře ukryjí. Jestliže je v koroně osoba psu známá, může jít také do úkrytu. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který později psa vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může vidět zakládání stopy asi do 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu obvyklým způsobem. Známkou 0 se hodnotí pes, který po třetím nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
 
Radost při práci 

Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří neplní úkoly vůdce s nadšením, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, která se projevuje v průběhu celých zkoušek.
 
Poslušnost a ovladatelnost 

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes ihned na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připoutat na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek.
 
Chování na stanovišti v lese 

Při naháňce v lese má být pes na stanovišti naprosto klidný. Vůdce ho může mít buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes připoutaný obdrží vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, je nervózní, který může zradit přibíhající zvěř a pes, který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, se hodnotí známkou 0. Pro zkoušení této disciplíny se vůdci se psy rozestaví nejméně 30 kroků od sebe jako při obstavené leči. Honci s obvyklým lomozem nahánějí zvěř. Časový limit je 10 minut a každý vůdce po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
 
Chování na stanovišti u vody 
 
Retriever musí být na stanovišti při vodní práci naprosto klidný. Vůdce může mít psa buď volně odloženého nebo připoutaného na vodítku. Pes na vodítku obdrží vždy o stupeň nižší ohodnocení. Pes nepokojný na stanovišti, kňučící, je nervózní, a pes který uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří je hodnocen jedině známkou 0. Postupuje se tak, že se vůdci rozestaví asi 20 kroků jeden od druhého, jako při obstavené leči. Časový limit je 10 minut, každý vůdce vždy asi po 2 minutách vystřelí loveckým způsobem.
  
Odložení
Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný na rozvinutém barvářském řemenu nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků od místa odložení, nebo napne celý barvářský řemen dostane nejvýše známku 2. Když pes při odložení kňučí, štěká nebo smýká barvářským řemenem dostane jedině známku 0. Odložený pes na řemenu nebo u volně známého mu předmětu dostane vždy o stupeň nižší známku.
 
Slídění s dohledávkou-limitní disciplina-časový limit 15 min. 

Tato disciplína se provádí na prostoru 60x200kroků. Rozhodčí vyberou vhodné místo s porostem, který lehce zakrývá pohozenou zvěř. Pomocí zálomků se označí výchozí bod, vzdálenost 150 kroků a 200 kroků. Do úseku od 150 do 200 kroků se z boku hodí jeden kus pernaté na PZ a LZ. Na VZPR jeden kus pernaté a jeden kus srstnaté. Pohození zvěře nesmí pes vidět. Vůdce na pokyn rozhodčího, vyšle psa z výchozího bodu ke slídění a pomalu postupuje za slídícím psem. V době kdy pes dosáhne zálomku, který označuje 150 kroků, vůdce jedenkrát vystřelí a rovněž dojde k zálomku, kde zůstane stát. Pes pokračuje ve slídění tak, že prohledává úsek od 150 do 200 kroků a dohledává pohozenou zvěř. Slídění musí být provedeno proti větru. Časový limit pro tuto práci je 10 minut. Retriever musí přinést veškerou pohozenou zvěř. Práce se ukončí odevzdáním posledního kusu zvěře. Retriever má slídit plynule a vytrvale. Zdravou zvěř nesmí retriever štvát a toto má za následek snížení známky z poslušnosti. Z vyhrazeného prostoru nemá daleko vybíhat. Vůdce při práci může psa ovládat jemnými povely. Tato disciplína prokáže radost z práce, dohledání, přinášení, stejně jako vytrvalost. Přinesení zvěře se hodnotí samostatně.
 
Dohledá-li pes pohozenou zvěř (na VZPR oba kusy) za 6 minut od zálomku označujícího 150 kroků, obdrží známku 4, do 8mi minut známku 3, do 9ti minut známku 2 a do 10ti minut známku 1. Celková známka za dohledávku se může snížit za chyby při slídění!
 
Popis limitní discipliny:
při praktickém využití psa v myslivosti je nejdůležitější, aby pes střelenou, poraněnou nebo jiným  způsobem zraněnou drobnou zvěř dohledal a přinesl vůdci. Proto je z praktického hlediska dostačující, když retriever dohledá pohozeného bažanta.
Zkouší se tak, že dohledávka navazuje na úvodní slídění. Pernatá zvěř se pohodí do  krytiny proti větru a to tak, aby to pes neviděl. V případě pohozené zvěře vůdce postupuje se psem proti větru Pernatou musí pes  dohledat do 15ti minut od zálomku, který označuje 150 kroků. Pokud pes nedohledá pohozenou pernatou zvěř do 15ti minut, rozhodčí disciplinu ukončí a vůdci ukáže, kde zvěř leží a pes je z této discipliny hodnocen známkou neuspěl. Pes musí vůdci donést zvěř alespoň na vzdálenost 3 kroků a nemusí jí správně odevzdat. Neuspějí psi, kteří prokazatelně načínají nebo příliš tvrdým skusem zvěř poškozují. Vůdce může používat libovolné povely jak je zvykem v lovecké praxi.
 
Přinášení vlečené pernaté zvěře 
 
Vlečka se založí s bažantem 150 kroků dlouhá a jednou obloukovitě lomená v přehledném terénu nebo na volném poli. Vlečený bažant se nechá na konci vlečky. Vlečka má být založená v nízkém porostu a po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět a rozhodčí, který vlečku zakládá, po jejím ukončení odejde v přímém směru nejméně 50 kroků a tam se ukryje. Vůdce přiloží psa na nástřel označený peřím. Asi 20 kroků od nástřelu může být pes veden na vodítku, potom musí být volně vypuštěn. Při vypuštění může pes dostat poslední povel k přinesení zvěře. Vůdce může psa nasadit celkem 3x. Počet nasazení a způsob sledování vlečky psem nemá vliv na hodnocení. Čas se počítá od vypuštění psa při prvnímnasazení. Přinese-li pes zvěř do 4 minut po vypuštění, hodnotí se známkou 4, do 6ti minut známku 3, do 8mi minut známku 2, do 10ti minut známkou 1. Zvěř musí být nezávadná. Vlečka nesmí být založena na čerstvě pohnojeném nebo chemicky ošetřeném pozemku. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100kroků po celé dráze.
 
Na VZPR a ZPR se vlečka založí 200 kroků dlouhá. Způsob přinášení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
 
 
  Přinášení vlečené srstnaté zvěře- časový limit 12 minut
 Limitní disciplina - časový limit 15 minut.
Zkouší se a hodnotí stejným způsobem jako u zvěře pernaté. Rozdíl je pouze v tom, že tato vlečka se zakládá na vzdálenost 200 kroků a je dvakrát obloukovitě lomená. Vlečka se zakládá s divokým králíkem nebo domácím králíkem zbarveným obdobně. Přinese-li pes srstnatou do 6 minut hodnotí se známkou 4, do 8 minut se hodnotí známkou 3, do 10 minut se hodnotí známkou 2 a do 12 minut známkou 1.
Popis limitní discipliny:
vlečka se srstnatou zvěří se zakládá  s divokým nebo domácím králíkem zbarveným obdobně. Ideální  je zakládat vlečku po větru, ale není chybou, je – li vlečka založena s bočním větrem. Není přípustné zakládat vlečku proti větru. Vzdálenost mezi jednotlivými stopními dráhami je nejméně 100 kroků. Na konci stopní dráhy se ponechá vlečená zvěř. Není dovoleno vlečenou zvěř ukrývat, ponechávat mimo stopní dráhu. Vlečku zásadně zakládá rozhodčí a od položené zvěře na konci stopní dráhy pokračuje nejméně 50 kroků v přímém směru a dobře se ukryje. Vlečka se srstnatou zvěří je 200 kroků dlouhá, dvakrát obloukovitě lomená.  Pro splnění limitní discipliny musí pes donést zvěř srstnatou z vlečky do 15ti  minut. Vůdce může dávat libovolné povely co do obsahu a četnosti. Může psa opakovaně nasazovat během celých 15ti  minut. Může však jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Čas se počítá od vypuštění psa při prvním nasazení. Pes musí zvěř srstnatou donést k vůdci alespoň na 3 kroky do časového limitu 15ti minut.    
Neuspějí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.

Navádění na 2 ks pernaté - handling 
Tato práce se provádí s větrem v zádech, nebo ze strany v poli s ne příliš vysokým porostem. Umístění kusů se provede z protější strany k pozici vůdce se psem na vzdálenost 60 kroků od místa vypuštění psa. Úhel mezi pohozenou zvěří, měřený z výchozího bodu, je asi 90 stupňů. Umístění zvěře a výchozí bod se vyznačí předem tyčemi asi 150 cm vysokými. Zkoušený pes nesmí pohození sledovat. Vůdce vypustí psa z výchozího bodu a zůstává během práce psa stát. Vůdce může navádět psa viditelným nebo slyšitelným znamením. Přinesení a odevzdání se hodnotí samostatně v disciplíně přinášení.
 
Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut…………………..           známka 4
2 donesené kusy za 10 minut…………………           známka 3
2 donesené kusy za 15 minut…………………           známka 2
1 donesený kus za 5 minut…………………...             známka 2
1 donesený kus za 15 minut………………….             známka 1
žádný donesený kus za 15 minut…………….           známka 0
 
 
Dohledávka 2 ks srstnaté ve čtverci 50x50 m

Na ploše velikosti 50x50 m s mladým porostem v lese se pohodí 2 ks srstnaté zvěře. Měly by být pohozeny proti větru a mimo dohled vůdce i psa. Vůdce vypustí psa k vyhánění zdravé zvěře a k dohledání zvěře pohozené. Sám nesmí do prostoru vstupovat, ale smí se pohybovat jen po jedné straně. Pes musí nalézt a přinést pohozenou zvěř. Vlastní přinesení a odevzdání zvěře se hodnotí samostatně. Čtverec se musí předem vyznačit.
Hodnocení:
2 donesené kusy za 5 minut………………………   známka 4
2 donesené kusy za 10 minut……………………..  známka 3
2 donesené kusy za 15 minut …………………….  známka 2
1 donesený kus za 15 minut ……………………...   známka 1
žádný donesený kus za 15 minut………………… známka 0

Dohledávka střelené zvěře 
 
Tato disciplína se zkouší na Field Trial, má vyzkoušet použitelnost psa v lovecké praxi, tj. zda střelenou nebo postřelenou zvěř pernatou, vodní i srstnatou řádně dohledá. Jako dohledávka se tato práce hodnotí jen tehdy, dohledá-li retriever zvěř nosem, nikoliv zrakem. Dohledávka se hodnotí do té doby, než pes přijde do přímého styku s dohledávanou zvěří. Od této doby, kdy pes k této zvěři přijde a prokazatelně o ní ví, se klasifikuje přinášení.
 
 
Přinášení kachny z hluboké vody – limitní  disciplina 
Časový limit 5 minut
Vůdce stojí se psem tak, aby pes viděl vhazování kachny na zrcadlo. Pes může být před výstřelem volný nebo upoutaný na vodítku. Upoutaný pes obdrží vždy o stupeň nižší známku. Na pokyn rozhodčího imituje vůdce výstřelem skutečný lov a rozhodčí současně vhodí kachnu do vody 10 - 15 metrů, pak je pes vypuštěn k přinášení. Retriever musí dokázat, že pro kachnu jde s chutí, že dobře plave a kachnu odevzdá vůdci do ruky. Může s kachnou i usednout. Známkou 4 se hodnotí pes, který kachnu přinesl na jeden povel a korektně odevzdal. Uchopení kachny za letku, krk apod. není chyba. Každý další povel k přinesení, uchopení, odevzdání nebo puštění kachny a vzdálení mordy od ní a opětovné uchopení bez povelu, snižují známku vždy o jeden stupeň. Způsob přinesení se hodnotí samostatně.
Na ZV se může použít i jiná zvěř, například holub atd.

Popis limitní discipliny:
úkolem této discipliny je prokázat schopnost psa, že jde do vody a vynese střelenou kachnu na břeh. Je na vůdci zda před disciplinou ponechá psa volného nebo uvázaného. Disciplina se má zkoušet v přírodních vodních nádržích, nevhodné jsou vodní nádrže s příkrým nebo kolmým břehem. Kachnu do vody vhazuje rozhodčí a při vhození pomocník nebo vůdce vystřelí do vzduchu Pes má kachnu do 5 minut vynést na břeh a je vůdci dovolena veškerá podpora psa. Podstatné je, aby pes do 5ti minut donesl kachnu nejméně na 3 kroky k vůdci.  
Neuspějí psi, kteří prokazatelně zvěř načínají, hrobaří nebo příliš tvrdým skusem poškozují.
 
Přinášení 2 kachen z hluboké vody - handling 
 Retriever musí dokázat, že se nebojí vody, že je výborným plavcem a že střelenou vodní zvěř dokáže z vody přinést. Za tím účelem vhodí rozhodčí do hluboké vody 2 střelené kachny do vzdálenosti 10 -15 metrů tak, že spolu svírají přibližně úhel 90 stupňů. Vhození kachen do vody nesmí pes vidět. Potom je naváděn pes a musí obě kachny, v časovém limitu 6 minut, postupně přinést. Pes musí být ve vodě ovladatelný a reagovat na pokyny vůdce. Kachny musí pes odevzdat do ruky vůdci nebo s nimi usednout. Způsob přinášení se hodnotí samostatně. Celkovou známku lze snížit za špatné plavání a za špatnou ovladatelnost psa ve vodě.
Na ZPR a VZPR určí rozhodčí pořadí, ve kterém pes bude kachny přinášet, v případě, že pes přinese kachny v opačném pořadí bude mu snížená známka z disciplíny o jeden stupeň.
Hodnocení:
Přinesení 2 kachen do 3 minut……………….           známka 4
Přinesení 2 kachen do 4 minut……………….           známka 3
Přinesení 2 kachen do 5 minut……………….           známka 2
Přinesení 2 kachen do 6 minut……………….           známka 1
 
Práce v rákosí-časový limit 10 minut
 
Limitní disciplina - časový limit 15 minut
Retriever musí radostně prohledávat rákosí a slídit po zvěři. Vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má jí přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu do rákosí tak, aby to pes neviděl. Pes musí při slídění kachnu najít a bez povelu přinést. Kachnu pes odevzdá buď vůdci do ruky nebo si s ní může sednout. Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v rákosí, systematičnost práce, zájem o nalezení zvěře, množství vydaných povelů a vytrvalost psa. Přinášení se hodnotí samostatně. Časový limit k přinesení kachny je 10 minut.
Popis limitní discipliny:
vůdce postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat a snažit se nalézt a zdvihnout vodní zvěř. Při slídění se nesmí vyhýbat hluboké vodě, má jí přeplavat a prohledat. Na závěr slídění, před slídícího psa, vhodí rozhodčí střelenou kachnu do rákosí tak, aby to pes neviděl. Pes musí při slídění kachnu najít a vůdce může používat libovolný počet povelů. Kachnu pes nemusí odevzdat vůdci do ruky. Známku ovlivňuje způsob pohybu psa v rákosí, systematičnost práce.
 
Přinášení se hodnotí samostatně.
Časový limit k přinesení kachny je 15 minut.

 
Dohledávka pohozené kachny v rákosí-časový limit 10 minut 
 
Limitní disciplina - časový limit 15 minut
Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 kroků od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s povelem „hledej“ k dohledání kachny. Přinášení se hodnotí samostatně, jako při přinášení kachny z hluboké vody.

Hodnocení:
Známka 4     ……………………..      dohledáno  do 5 minut
Známka 3     ……………………..      dohledáno  do 7 minut
Známka 2     ………………………     dohledáno do  9 minut
Známka 1     ………………………     dohledáno do 10min.
Známka 0     ………………………     nedohledáno do 10 minut
 
Popis limitní disciplíny:
Rozhodčí vhodí do vzdálenosti asi 5 m od břehu do rákosí střelenou kachnu. Vůdce ani pes ji nesmí vidět. Rozhodčí potom zavede vůdce se psem asi 50 kroků od pohozené kachny. Vůdce vypustí psa s jakýmkoliv povelem k dohledání kachny. Přinášení se hodnotí samostatně, jako při přinášení kachny z hluboké vody. Vůdce může dávat libovolný počet povelů a také může používat povel aport nebo přines. Rozhodující je,aby zvěř donesl nejméně 3 kroky před vůdce a v časovém limitu 15ti minut .
 

Přinášení zvěře-limitní disciplina 
 
Retrieveři jsou skupinou loveckých psů, kteří přinášejí zvěř zásadně s „měkkou mordou“. Musí zvěř rychle uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést, odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Při hodnocení musí rozhodčí brát v úvahu počasí, únavu psa, vzdálenost, ze které musel pes zvěř přinést apod. Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel hodnotí se známkou
0 a na zkouškách neobstojí. Rozhodčí si dělají poznámky o přinášení psa ve všech disciplinách, kde měl pes možnost přinášet zvěř a ze všech takto získaných známek vypočtou aritmetický průměr jako známku výslednou.
 
Popis limitní discipliny:
je nutné, aby pes splnil přinášení jako při běžném výkonu práva myslivosti. Nepožaduje se striktní dodržování počtu povelů a pes  musí zvěř přinést aspoň 3 kroky před vůdce. Rovněž pes nemusí zvěř správně odevzdat. Toleruje se vypuštění před vůdcem. Tato disciplina se hodnotí, pro získání lovecké upotřebitelnosti, jen z limitních disciplin!
 
Následování 
Myslivec má mít při lovu spárkaté zvěře psa vždy při sobě, aby mohl v případě postřelení zvěře tuto co nejdříve dohledat. Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa apod., před prací na pobarvené stopě spárkaté zvěře.
 
Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný nebo upoutaný na vodítku, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí myslivce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět nebo ležet. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne nebo lehne a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce upoutá psa na vodítko. Před započetím následování musí vůdce rozhodčím nahlásit, jak jej bude pes následovat. Upoutaný pes je vždy klasifikován o jeden stupeň méně.
 
Práce na pobarvené stopě spárkaté zvěře-limitní disciplina 
Časový limit 1 hodina.
Zkouší se na uměle pobarvené, 500-600 kroků dlouhé stopě. Asi v polovině se založí pobarvené lože a řádně se označí (větvičky s větším množstvím nakapané krve). Celkem je stopní dráha 2x lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3 l krve (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře. Ze zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Pes se nasadí na stopu do 1- 4  hodin po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí čas jejího založení. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých drah nesmí být menší než 150 kroků po celé délce barvy. Barvy zakládají zásadně rozhodčí!
Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve se šroubovacím uzávěrem s dírkou tak, že kapající má na zápěstí ruky, kterou provádí kapání, uvázán spárek ze zvěře položené na konci dráhy. Spárek je vlečen v pobarvené dráze! Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na konci dráhy musí vždy ležet kus spárkaté zvěře.
Dráhy se předem vyznačují na stromech, buď papírky pro směr dopředu i dozadu, nebo zepředu lístky a zezadu barvou. Přední značky se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci, ostatní pomocník při kapání odstraní. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač nebo hlasič.

 a) vodič na řemeni 
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Známkou 4 se jeho výkon hodnotí tehdy, může-li vůdce psa sledovat volným krokem, ne klusem nebo dokonce během. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 30 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy,  musí si ji sami najít a pokračovat po ní. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Vůdce se po celou barvu nesmí otáčet, aby sledoval správný směr podle zadních značek. Za každé otočení se rovněž sníží známka o jeden stupeň. Na barvu se pes může znovu, po chybě, nasadit nejvýše třikrát. Každé nové nasazení snižuje známku o jeden stupeň tak, že vypracování celé barvy až po třetím zbloudění a vrácení se na stopu se hodnotí známkou 1.
 
Retriever může, při práci na barvě pracovat jako vodič, pobarvenou stopní dráhu může vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Za práci volně se připočítávají až 2 body. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever dojít vždy k loži na řemeni.

b) oznamovač
Před započetím této disciplíny musí vůdce ohlásit rozhodčímu, jakým způsobem mu pes oznámí dosledovanou zvěř.
Od nástřelu po lože pracuje pes na řemeni vždy jako vodič. U lože ho vůdce vypustí a zbytek dráhy musí pes vypracovat volně,  zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce,  který čeká na místě vypuštění. V případě, že pes mine lože, bude pokračovat až do konce jako vodič, ale známka se mu sníží o jeden stupeň. Rozhodčí na konci dráhy sleduje, zda si pes zvěř ověřil.
Po odběhnutí psa od kusu zvěře oznámí rozhodčí zatroubením, že pes u zvěře byl a že se vrací. Po příchodu k vůdci musí mu pes dříve ohlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce dovést ke zvěři. Pes se musí pro vůdce vrátit do 10 minut od vypuštění. Selže-li pes (jako oznamovač může být vypuštěn pouze dvakrát), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň za každé nové nasazení na loži. Vůdce může psa při této práci povzbuzovat tak, jak je zvykem v lovecké praxi.
Přinese-li pes srnčí místo oznámení, práce se ukončí a pes se ohodnotí jako vodič známkou o jeden stupeň nižší než jak pracoval až na lože.

c) hlásič 
Až k loži pracuje vždy pes jako vodič na řemeni. U lože jej vůdce vypustí a zůstane stát na místě. Pes musí samostatně dosledovat kus a do 10 minut začít u něj hlásit. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce ke zvěři. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky. Selže-li pes (jako hlasič může být vypuštěn pouze dvakrát), může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat zbytek barvy znovu jako vodič na řemeni. Jestliže pes mine lože, postupuje se jako u oznamovače. Známka za výkon se mu však sníží o jeden stupeň. Přinese-li pes srnčí místo hlášení, práce se ukončí a pes se ohodnotí jako vodič známkou o jeden stupeň nižší, než jak pracoval až na lože.  
Popis limitní discipliny:
úkolem této discipliny je vyzkoušet psa, zda je schopen dosledovat usmrcenou, postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou spárkatou zvěř. Zkouší se na uměle pobarvené, 500-600 kroků dlouhé stopě spárkaté zvěře. Asi v polovině se založí pobarvené lože a řádně se označí (větvičky s větším množstvím nakapané krve). Celkem je stopní dráha 2x lomená. Na založení jedné stopy se použije 0,3 l krve (vepřová nebo ovčí krev, případně jakákoliv barva spárkaté zvěře, ze zooveterinárních důvodů se nesmí použít hovězí krev). Pes se nasadí na stopu do 1-4 hodiny po jejím založení. Po založení stopy poznamená rozhodčí, který jí zakládal, přesný čas jejího založení, podepíše se a lístek připevní u začátku stopy. Zakazuje se zakládat pobarvenou stopu proti směru stopní dráhy. Vzdálenost jednotlivých stopních drah nesmí být menší než 150 kroků po celé délce barvy. Barvy zakládají zásadně rozhodčí. Barva se kape z láhve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z láhve se šroubovacím uzávěrem s dírkou tak, že kapající má na zápěstí ruky, kterou provádí kapání, uvázán spárek zvěře položené na konci dráhy. Spárek je vlečen v pobarvené dráze! Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašitá v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Na konci stopy musí vždy ležet kus  zvěře .
Dráhy se předem vyznačují na stromech, buď papírky pro směr dopředu i dozadu, nebo zepředu lístky a zezadu barvou. Značky,  při zakládaní barvy, pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci, ostatní pomocník  při kapání odstraní. Pes může barvu vypracovat jako vodič na řemeni, oznamovač nebo hlasič.
Pes vede svého vůdce na barvářském řemeni nejméně 5 m dlouhém až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Sejde-li ze stopy a sám se opraví, nepovažuje se to za chybu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Sejde-li však z barvy, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po 20 krocích ho zatroubením zastaví. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy, musí si jí sami najít a pokračovat po ní. Pes může být na pobarvenou stopu nasazen nejvýše 5x (nasazení na nástřel se nepočítá) a musí do 1 hodiny provést úspěšně dosled .
Retriever může  při práci na barvě pracovat jako vodič, ale  pobarvenou stopní dráhu může vypracovat také volně, v těsném kontaktu s vůdcem. Při práci jako oznamovač nebo hlasič musí retriever vždy k pobarvenému  loži dojít na řemeni a odsud je vypuštěn.
 
TOPlist